Istrie (Chorvatsko) - dovolená

Tak jsme se v sobotu vrátili z nádherné poznávací dovolené kolem pobřeží Istrie.

Odjížděli jsme 11. června a návrat byl 20. června (nad ránem).

Trasa naší cesty byla: Brno-Mikulov-Vídeň-Graz-Maribor-Lublaň-Umag -celé istrijské pobřeží (až k Rijeckému zálivu) + ostrov Cres a kolem Rijeky zpět (směr Lublaň).

První noc jsme spali v kempu u Novigradu. Druhý den jsme se vypravili na obhlídku Novigradu a také jsme se stavili na oběd do Poreče. Na noc jsme se usadili v malebném městečku Vrsar, ve kterém jsme zůstali celkem 4 noci. Odtud byl výchozí bod pro naše výlety do Poreče a Rovinje (město benátského typu). Cesta do Rovinje (a dále směrem k Pule) vede podél Limského zálivu, který se zařezává do pevniny a tím cestu do vzdušnou čarou nedalekého Rovinje značně prodlužuje.

Po pobytu ve Vrsaru jsme se vydali do Puly (opět přes Limský záliv). Toto město oplývá mnoha antickými památkami (amfiteátr, pozůstatky městského opevnění, chrámů a pod.) V Pule jsme strávili noc v jednom z kempů. Zde se nám pak počasí pokazilo. Již večer a v noci bylo poměrně větrno, koupat se zde nedalo (velké vlny narážející na ostré útesy nás odradily).

Celý příští den byla obloha zatažená. Nám to ale příliš nevadilo, neboť jsme měli před sebou poměrně dalekou cestu z jižního cípu Istrie (Puly) do středu východního pobřeží-do městečka Brestová, odkud vyjíždí trajekt na ostrov Cres.

Cesta trajektem trvá cca 30minut. Ostrov Cres se skládá ze dvou ostrovů uměle oddělených kanálem, a to tedy z Cresu a Lošinje. Dohromady tvoří největší chorvatský ostrov. Ostrov je poměrně vyprahlý, příliš zeleně zde nenajdete. Spíše keře a suchomilné byliny. Poměrně dost je zde olivových hájů. Po ostrově vede hlavní silnice až na konec Lošinje, která se po celé jeho délce rozděluje na silničky odbočující k vesničkám roztroušeným po celém ostrově. Hlavní silnice je v poměrně dobrém stavu. Často se klikatí a spatřit z ní můžete nádherné výhledy např. na nedaleké ostrovy Rab a Krk. Pod sebou často najdete nepříjemné srázy, před kterými Vás nezřídka chrání pouze zrezlá svodidla. Hlavní města na osrově se jmenují stejně jako ostrovy samotné, tedy Cres a Lošinj. My jsme navštívili pouze Cres, neboť jsme projeli jen část rozlehlého ostrova. Jedinou zásobárnou pitné vody na ostrově je Vranské jezero.Toto jezero je největším jezerem v celém Chorvatsku. Dlouhé je zhruba 5,5 km, jeho šířka dosahuje cca 1,5 km. Vranské jezero je hluboké asi 74,5 metrů. Vzniklo zaplavením krasového pole podzemními vodami.

Ubytovaní jsme byli v pěkném kempu kousek od moře v olivovém háji. Pláže zde byly krásné, oblázkové s průzračnou vodou. Další den po příjezdu se počasí vybralo a bylo opět krásně (a vedro). Udělali jsme si výlet k Vranskému jezeru a do městečka Cres. Celkem jsme na ostrově strávili dvě noci. Poslední den jsme se vydali zpět klikatou cestou směrem k trajektu. Bohužel jsme si dali malou rezervu na projetí celkem dlouhého úseku plného zatáček, vedoucího z našeho kempu do přístavu k trajektu. Cesta trvá asi 30min. My jsme měli necelých 20min. Museli jsem to vyhrotit, neboť další trajekt jel až za hodinu a půl a my jsem toho měli před sebou ještě mnoho. Tak si Zdenda zajel trošku rally zkrz creské serpentiny. Ale nakonec jsem to stihli (i díky tomu, že měl trajekt 5min zpoždění).

Po vylodění opět v Brestové jsme se vydali podél východního pobřeží (se zastávkami na vyhlídkových místech) až na Opatijskou riviéru (u rijeckého zálivu). Zde jsme si udělali větší přestávku spojenou s prohlídkou Opatije. Toto městečko je jakýmsi turisticko-lázeňským předměstím Rijeky. Je plné hotelů a sto let starých vilek. Zde jsme také udělali náš poslední nákup v místní Bille a frčeli jsme kolem rijecké výpadovky směrem k hranicím se Slovinskem. . .

Cesta zpět byla relativně v pohodě, jen v Rakousku nás opět potkaly (stejně jako při cestě tam) silné lijáky, které nejsou příliš příjemné, obzvláště jedete-li na dálnici, která je plná značeného zúžení a jiných změn v pruzích a jedete-li v noci. Také jsme asi třičtvrtě hodiny kufrovali ve Vídni. To bylo kolem třetí ráno a měli jsme už celkem krizi. Ale nakonec jsme ve zdraví dorazili až do Brna.

Jinak počasí nám vyšlo skvěle. Obzvláště, když týden před tím pršelo a nyní také prší (nehledě na to, že Pulou se prohnalo tornádo!!!). Zkrátka, měli jsem štěstí. . .

. . . Jakmile budou zpracované fotečky, hodím je sem na web.

Autor: Verča